Seznam bodů

Pro tebe, jenž si přeješ zformovat si katolickou, univerzální mentalitu, uvádím několik jejích charakteristik:

— velký rozhled a horlivé studium toho, co je neustále živé v katolické ortodoxii;

— přímé a zdravé úsilí — nikdy lehkomyslnost — obnovit tradiční myšlenkové proudy ve filozofii a v interpretaci historie…;

— zájem o orientaci současné vědy a současného myšlení;

— a pozitivní a otevřený postoj vůči aktuální přeměně sociálních struktur a forem života.

Dokonale ti rozumím, když mi píšeš o svém apoštolátu: „Jdu se teď tři hodiny modlit s fyzikou v ruce. Bude to bombardování, jehož cílem je, aby „padla“ jedna pozice, která se nachází na opačné straně stolu v knihovně…, poznal jste ho, když jste tady byl naposled?“

Vzpomínám si na tvou radost, když jsi slyšel má slova, že modlitba a práce se mají prostupovat.

Studia, práce: nevyhnutelné povinnosti každého křesťana, prostředky, jak se ubránit nepřátelům církve a přitáhnout — díky naší profesionální prestiži — mnoho dalších duší, které jsou dobré a bojují izolovaně. Je to základní zbraň pro toho, kdo chce být apoštolem uprostřed světa.

Studente, věnuj se s apoštolským duchem svým knihám, s vnitřním přesvědčením, že hodiny a hodiny studia jsou už nyní duchovní obětí nabízenou Bohu, prospěšnou lidstvu, tvé zemi i tvé duši.

Máš bitevního koně, který se jmenuje studium: dáváš si tisíckrát předsevzetí, že využiješ čas, a stejně tě rozptýlí každá maličkost. často jsi unaven sám sebou, tím, že nemáš dost pevnou vůli: a přece každý den začínáš znovu.

Zkusil jsi už obětovat své studium na konkrétní apoštolské úmysly?

Mít chuť studovat je snadnější než studovat, ale také méně účinné.

Jestliže víš, že studium je apoštolát, ale studuješ jen proto, aby ses zbavil povinnosti, tvůj vnitřní život je zjevně ve špatném stavu.

Touto nedbalostí mrháš svým nadáním a můžeš dopadnout jako onen služebník z podobenství, který svou hřivnu vychytrale schoval. Jestliže se nenapravíš, můžeš se sám vyloučit z přátelství s Pánem, skončit ve spárech své vlastní vypočítavosti.

Je třeba studovat… Ale to nestačí.

Čím může druhé obohatit člověk, který horlivě studuje, jen aby uspokojil své sobectví, nebo který nemá jiný cíl než si na několik let zajistit klidný život?

Je třeba studovat…, aby byl svět získán a dobyt pro Boha. Proto budeme pracovat ještě usilovněji a budeme se snažit, aby se vykonaná práce proměnila v setkání s Pánem a sloužila jako odrazový můstek dalším, těm, kdo budou pokračovat v naší cestě…

— Tak bude studium modlitbou.

Je snadné, to se stávalo také za časů Ježíše Krista, říkat ne: potírat nebo zpochybňovat nějakou pravdu víry. Ty, který se prohlašuješ za katolíka, musíš vycházet z „ano“.

Potom, díky studiu, budeš schopen vyložit důvody své jistoty: že není protikladu — nemůže být — mezi Pravdou a vědou, mezi Pravdou a životem.

K čemu je student, který nestuduje?

Až se ti bude zdát příliš obtížné studovat, nabídni svoje úsilí Ježíši. řekni mu, že vysedáváš nad svými knihami proto, aby tvoje věda byla zbraní, kterou zvítězíš nad jeho nepřáteli a získáš mu mnoho duší… A pak si můžeš být jist, že tvé studium je na dobré cestě k tomu stát se modlitbou.

Uvědomuješ si, co je za tím být nebo nebýt osobou se solidním vzděláním? — Kolik duší!…

— A nyní přestaneš usilovně studovat nebo pracovat?