Seznam bodů

Další věřící mi napsal: „člověku, který je z jakéhokoliv důvodu nucen snášet samotu, nikdy neujde, když se mu některý z jeho bratří snaží pomoci. Když uvažuji o tom, že teď musím všechno snášet “sám„, často si uvědomím, že kdyby nebylo té “společnosti„, kterou si vytváříme na dálku — požehnaného obcování svatých! — měl by optimismus, který mě teď naplňuje, jen velmi krátké trvání.“

Obcování svatých: dobře je zakusil jeden mladý inženýr, který mi řekl: „Otče, toho dne, v tu hodinu, jste za mne prosil.“

První a základní pomoc, kterou musíme poskytovat duším, je a vždycky bude modlitba.

„Modli se za mne“, žádal jsem ho, jako to dělám vždycky. A odpověděl mi udiveně: „Děje se vám snad něco?“

Musel jsem mu vysvětlit, že nám všem se něco děje nebo stává v kterémkoliv okamžiku; a dodal jsem, že když chybí modlitba, „uniká a tíží víc věcí“.

Díky obcování svatých se můžeš sjednotit se svými bratry. Braň beze strachu tuto požehnanou jednotu!

— Kdyby ses ocitl sám, tvé vznešené snahy by byly odsouzeny k neúspěchu: osamělá ovce je téměř vždycky ovcí ztracenou.

Ať nechybí každodenní „Ježíši, miluji tě“ a duchovní přijímání — alespoň — jako zadostiučinění za všechna zneuctění a svatokrádeže, kterými trpí On proto, že je s námi.

Myšlenka, která ti pomůže v těžkých chvílích: čím více vzroste moje věrnost, tím lépe přispěji k tomu, aby i ostatní rostli v této ctnosti. — Jak je přitažlivé cítit se podporováni jedni druhými.