Seznam bodů

Nejsi šťasten, protože všechno vztahuješ na sebe, jako bys byl vždycky středem: když tě bolí žaludek, když se unavíš, když ti řekli to nebo ono… — Pokusil ses myslet v Něm a kvůli Němu na ostatní?

Jestliže uřízneš kořen každému výhonku závisti a upřímně se raduješ z úspěchu druhých, nikdy neztratíš radost.

Jaká ztráta času a jak úzké lidské vidění, když všechno, co děláme, považují jiní za pouhé taktizování, jako by tajemství účinnosti spočívalo právě v něm. — Zapomínají, že „taktika“ Boží je v lásce k lidem, lásce bez hranic: tak překonal On nepřekonatelnou vzdálenost mezi nebem a zemí, kterou člověk otevřel svým hříchem.

Dobře mě poslouchej a dej na mne: křesťanství je láska; obcování s Bohem je dialog, který člověka nesmírně obohacuje, starost o ostatní — apoštolát — není luxusní záležitost, činnost několika málo jedinců.

Teď, když to víš, naplň se radostí, protože tvůj život dostal úplně jiný smysl, a buď důsledný.

Plníš náročný životní úkol: časně vstáváš, modlíš se, chodíš ke svátostem, hodně pracuješ nebo studuješ, jsi skromný, umrtvuješ se…, ale pozoruješ, že ti něco chybí!

Zařaď do rozhovoru s Bohem tuto úvahu: Jelikož svatost — boj za její dosažení — je plnost lásky, musíš revidovat svou lásku k Bohu, a kvůli Němu i lásku k ostatním. Možná tehdy objevíš, že v tvé duši se skrývají veliké nedostatky, proti kterým jsi snad ani nebojoval: nejsi dobrý syn, dobrý bratr, dobrý druh, dobrý přítel, dobrý kolega, a protože miluješ nezřízeně „svou svatost“, jsi závistivý.

„Obětuješ se“ v mnoha „osobních“ drobnostech: proto jsi přivázán ke svému já, ke své osobě a v jádru nežiješ pro Boha ani pro ostatní, ale pouze pro sebe.

Nelze zároveň milovat dokonale Boha a nechal se v jednání s bližními ovládat sobectvím nebo apatií.

Milovat je… nemít na srdci nic než jedinou myšlenku, žít pro milovanou osobu, nepatřit si, být šťastně a svobodně duší a srdcem podřízen cizí vůli… a zároveň vůli vlastní.