Seznam bodů
Proč se rozhlížet, nosíš-li „svůj svět“ uvnitř sebe?
Ticho je jako vrátný vnitřního života.
Rozptýlit se. — Potřebuješ se rozptýlit!…, buď tím, že otvíráš oči dokořán, aby dobře obsáhly obraz věcí, nebo tím, že je přivíráš kvůli své krátkozrakosti…
Zavři je úplně!: měj vnitřní život a uvidíš v netušených barvách a perspektivách divy světa lepšího, světa nového: a budeš se stýkat s Bohem…, a poznáš svou ubohost…, a zbožštíš se…, oním zbožštěním, které tě přiblíží k Otci, a díky tomu se staneš více bratrem svých bratří lidí.
Rostliny nebylo vidět, protože je zakrýval sníh. — A sedlák, majitel pole, s uspokojením podotkl: „Teď rostou uvnitř.“
— Myslel jsem na tebe: na tvou nucenou nečinnost…
— Řekni mi: rosteš uvnitř i ty?
Snaž se každý den najít několik chvilek oné požehnané samoty, tak nutné k udržování vnitřního života.
Useber se. — Hledej v sobě Boha a naslouchej mu.
Nudíš se? — Ovšem. Protože tvé smysly jsou probuzené a tvá duše uspaná.
Rozptýlení. — Necháváš své smysly a schopnosti pít z kdejaké kaluže. — A pak pociťuješ následky: roztěkanost, rozptýlenou pozornost, uspanou vůli a probuzenou žádostivost.
— Podřiď se znovu důsledně nějakému plánu, který ti pomůže žít křesťanský život. Jinak nikdy nic užitečného nevykonáš.
Dokument vytištěný z https://escriva.org/cs/book-subject/camino/8037/ (08.05.2024)