Seznam bodů
Neříkej: „Takový jsem…, to je má povaha.“ Jsou to nedostatky tvé povahy: Buď muž — „esto vir“.
Klid. — Proč se zlobíš, když tím urážíš Boha, obtěžuješ bližního a sám sobě škodíš… a stejně se nakonec musíš uklidnit?
To, co jsi řekl, řekni jinak, beze zloby, a tvá slova získají na síle a především nebudeš urážet Boha.
Nikdy nekárej, dokud jsi rozhorlený chybou, která se stala. — Počkej do druhého dne, nebo i déle. — A pak, klidně a s očištěným úmyslem, neváhej pokárat. — Více dosáhneš jedním laskavým slovem než tříhodinovou hádkou. — Ovládej svou povahu.
Tvá povaha naráží na povahu toho nebo onoho… Je to nevyhnutelné: nejsi zlatou mincí, která se líbí každému.
Kromě toho, jak bys bez těchto srážek, které přicházejí při jednání s bližními, mohl obrousit rohy a hrany — nedokonalosti a nedostatky — své povahy, abys získal správnou, vyleštěnou a jemnou formu lásky, dokonalosti?
Kdyby tvá povaha a povaha těch, kdo s tebou žijí, byly přeslazené a měkoučké jako dortíčky, neposvětil by ses.
Nehádejte se. — Z hádky obvykle světlo nevzejde, protože vášeň je zadusí.
Hněv nabrousil tvůj jazyk. Mlč!
Mlč pokaždé, když v sobě cítíš vřít hněv. — A to i kdybys byl rozhořčený velmi spravedlivě.
— Protože v takových chvílích řekneš navzdory své diskrétnosti vždycky víc, než bys chtěl.
Ježíš… mlčel. „Jesus autem tacebat.“ — Proč mluvíš ty? Aby ses utěšil, nebo abys vylil své srdce?
Mlč. — Hledej radost v opovržení: vždy se ti ho dostane méně, než zasluhuješ.
— Copak se ty můžeš zeptat: „Quid enim mali feci?“ — Co špatného jsem udělal?
Vyčiňují ti? — Nezlob se, jak ti radí pýcha. — Mysli si: jak mě milují! Co všechno si nechali pro sebe!
Dokument vytištěný z https://escriva.org/cs/book-subject/camino/7958/ (09.05.2024)