Seznam bodů

Kdo jsi, abys posuzoval rozhodnutí nadřízeného? — Nevidíš, že má více údajů k úsudku než ty; má větší zkušenosti; má více poctivých, moudrých a nezaujatých rádců; a především má více milosti, zvláštní milosti, milosti stavu, která je světlem a mocnou pomocí Boží.

To chvění tvé duše, to pokušení, které tě obklopuje, je jako páska přes oči tvé duše.

Jsi v temnotách. — Nechtěj jít sám, protože, sám, upadneš. — Jdi ke svému řediteli — ke svému nadřízenému — a on ti dá znovu slyšet ona slova archanděla Rafaela Tobiášovi:

„Forti animo esto, in proximo est ut a Deo cureris.“ — Měj důvěru, Bůh tě již brzy uzdraví. — Buď poslušný a šupiny spadnou, spadne páska z tvých očí a Bůh tě naplní milostí a pokojem.

Je to otázka několika vteřin… Než cokoliv začneš, uvažuj: Co ode mě Bůh žádá právě v této záležitosti?

A s Boží milostí to udělej!

Duchovní dětství vyžaduje podřízení rozumu, což je obtížnější než podřízení vůle. — Pro podřízení rozumu je třeba, kromě Boží milosti, neustále cvičit vůli, která říká „ne“ znovu a znovu, vždycky, tak jako říká „ne“ tělu. A to má paradoxní důsledek, že kdo následuje tuto „cestičku dětství“, aby se stal dítětem, musí posílit a zocelit svou vůli.

Být maličký: největší odvaha je vždy ta, kterou mají děti. — Kdo žádá… o modré z nebe? — Kdo se nezastavuje před nebezpečím, chce-li dosáhnout svého přání?

Přidejte „takovému“ dítěti velkou milost Boží, touhu konat jeho vůli (Boží vůli), velkou lásku k Ježíši, veškeré lidské vědění, které je schopno obsáhnout…, a dostanete obraz apoštola dneška, takového, jakého si Bůh bezpochyby přeje.

Ježíši: i kdybych zemřel láskou, nikdy bych se ti nemohl odvděčit za milost, kterou jsi mě zahrnul, abys mě učinil malým.

Raduj se, když vidíš druhé pracovat v dobrých apoštolátech. — A vyprošuj pro ně hojnost Boží milosti a aby na tuto milost odpovídali.

Ty pak na svou cestu: přesvědč se, že nemáš jinou.