Seznam bodů
Máš ambice:… vědět…, vést…, být odvážný.
Dobře. Dobře. — Ale… pro Krista, z lásky.
Líbí se mi, že žiješ tímto „ambiciózním zadostiučiněním“: svět!, řekl jsi mi. — Dobře. Ale na prvním místě členové tvé nadpřirozené i pokrevní rodiny, obyvatelé země, která je naší vlastí.
Pokračuj v přesném plnění svých nynějších povinností. — Tato práce — pokorná, jednotvárná, prostá — je modlitbou promítnutou do skutků, které tě disponují k přijetí milosti toho druhého díla — velkého, širokého a hlubokého —, o kterém sníš.
Odvážné dítě, vykřikni: Jaká to láska Terezie! — Jaká to horlivost Xaverského! — Jak obdivuhodný muž byl svatý Pavel! — Ach, Ježíši, tedy já… tě miluji víc než Pavel, víc než Xaverský, víc než Terezie!
Píšeš mi: „Zdá se, že ta veliká touha, kterou všichni máme, aby ,toto' šlapalo a šířilo se, se promění v netrpělivost. Kdy se to rozběhne, kdy se to prolomí…, kdy uvidíme, že svět je náš?“
A dodáváš: „Ta touha nebude marná, když ji přeměníme v ,naléhání', v obtěžování Pána: tak naložíme výborně se svým časem.“
Usilovat o posty v apoštolských podnicích je marnost v tomto životě a nebezpečí pro život budoucí.
Jestli to Bůh chce, povolají tě. — A pak musíš přijmout. — Nezapomeň však, že na jakémkoliv místě se můžeš a musíš posvěcovat, protože na to jsi přišel.
Dokument vytištěný z https://escriva.org/cs/book-subject/camino/7753/ (08.05.2024)