Seznam bodů

Možná že mi řekneš: A proč bych se měl snažit? Neodpovím ti já, ale sám svatý Pavel: Kristova láska nás nutí. Celý lidský život nestačí k růstu tvé lásky. Od samých počátků sdružení Opus Dei jsem se snažil neustále opakovat všem velkorysým lidem, aby uváděli ve skutky Kristovo volání: Podle toho všichni poznají, že jste moji učedníci, budete-li mít lásku k sobě navzájem. Poznají nás právě podle toho, protože láska je výchozím bodem veškeré činnosti opravdového křesťana.

Ten, který je vrcholem poctivosti, netvrdí, že poznají jeho učedníky podle poctivosti jejich života. Ten, který je nanejvýš střídmý, ten který dokonce ani nemá, kam by hlavu položil, ten, který se mnoho dní postil na poušti a vyhladověl, neříká apoštolům: poznají vás jako mé vyvolené, protože nejste velcí jedlíci ani pijáci.

Poctivý Kristův život byl —stejně jako vždy bude— políčkem do tváře tehdejší společnosti, stejně jako dnes tak prohnilé. Jeho střídmost bylo dalším šlehnutím biče pro ty, kdo trávili čas na nekonečných hostinách, kdy si po jídle vyvolávali zvracení, aby mohli pokračovat v jídle.

Umírněnost znamená sebeovládání. Nemůžeme popustit uzdu všemu, co na nás doléhá ať tělesně nebo duševně. Ne všechno, co se může dělat, se má dělat. Je sice pohodlnější nechat se vláčet tak zvanými přirozenými pohnutkami, ale na konci této cesty najdeme jen smutek, osamocenost ve vlastní ubohosti.

Někteří lidé nechtějí nic odmítnout svému žaludku, očím, rukám, odmítají naslouchat těm, kdo jim radí, aby žili čistě. Rozmnožovací pud, který je sám o sobě vznešený, protože má účast na tvůrčí Boží moci, užívají nezřízeně jen pro své sobectví.

Nikdy jsem nemluvil rád o nečistotě. Chci mluvit o ovoci umírněnosti, která dělá z člověka opravdového člověka, který není upoután k bezcenným věcem, které se třpytí jako tretky, které tak ráda krade straky. Takový člověk se dokáže zříci všeho, co škodí jeho duši, a uvědomuje si, že tato oběť je pouze zdánlivá, protože, když žije tak, že leccos obětuje, zbaví se naopak mnoha otrockých závislostí a dokáže se z plného srdce těšit z Boží lásky.

Život pak dostává jasné rysy, nestřídmostí rozmazané, člověk je schopen starat se o druhé, sdílet všechno s ostatními lidmi, věnovat se velkým úkolům. Umírněnost činí člověka střídmým, skromným, chápajícím, dává mu přirozenou mravnost, která je vždy přitažlivá, protože na chování takového člověka je znát rozumné sebeovládání. Umírněnost neznamená omezenost, ale velkorysost. Mnohem více strádání je v nestřídmosti, kdy se srdce člověka zříká samo sebe, aby sloužilo prvnímu, kdo mu nabídne žalostný zvuk plechových kravských zvonců.

Ve svém každodenním životě bychom měli být k sobě nároční, nevymýšlet si falešné problémy, umělé potřeby, které konec konců pramení z pýchy, žádostivosti, pohodlnosti a lenosti. Měli bychom kráčet k Bohu rychle, bez zbytečné zátěže a zavazadel, která by nám překážela chůzi. Právě protože chudoba v duchu nespočívá v tom, že nemáme, ale v tom že jsme dokonale ode všeho oproštěni, měli bychom být stále na pozoru, abychom se neoklamávali nějakými pomyslnými důvody, zdánlivě velmi přesvědčivými. Hledejte to potřebné, hledejte to, co stačí. A nechtějte víc. Co je navíc, je břemeno, ne úleva, skličuje, místo aby naplňovalo radostí.

Při těchto svých radách se neopírám o nějaké neobvyklé, nenormální nebo složité situace. Vím o jednom člověku, který používal jako záložek do knih papíry, na které si zapisoval krátké vroucí modlitby, aby mu pomáhaly být stále v Boží přítomnosti. A s láskou začal tento poklad schovávat, až si uvědomil, jak je k těmto bezcenným papírkům připoután. Vidíte ten příklad ctnosti! Nevadilo by mi, abych před vámi projevil všechny své slabosti, kdyby vám to mohlo přinést něco dobrého. Poodhalil jsem jen trochu roušku svého nitra, protože i ty můžeš mít něco podobného, na čem budeš lpět: své knihy, své oblečení, svůj stůl, své… modly z pozlátka.

V takových případech vám doporučuji poradit se se svým duchovním vůdcem, vše mu sdělit otevřeně a bez skrupulí. Někdy jako lék postačí krátkodobé odřeknutí se něčeho. Nebo i jinak si lze něco odřeknout: nic se nestane, když třeba jednou nepoužiješ svého obvyklého dopravního prostředku a částku, kterou jsi tím ušetřil, dáš jako almužnu, i kdyby to byl jen nepatrný obnos. V každém případě, budeš—li mít ducha nelpění na ničem, jistě budeš stále objevovat i jiné vhodné a účinné příležitosti, jak ho cvičit.

Když jsem vám otevřel své srdce, musím vám také ještě vyznat, že lpím na něčem, čeho bych se nikdy nechtěl vzdát: opravdu vás mám všechny rád. Naučil jsem se této lásce od toho nejlepšího Učitele a rád bych co nejvěrněji následoval jeho příkladu a miloval bez výhrady všechny lidi. Chci začít těmi, kteří jsou tu se mnou. Nedojímá vás také vroucí láska Ježíše Krista, jak se o ní zmiňuje evangelista, když označuje jednoho z učedníků slovy: quem diligebat Iesus, ten, kterého Ježíš miloval.