Seznam bodů

V evangeliu se dále píše: Poslali k němu své učedníky - tj. učedníky farizeů - zároveň s herodovci, aby mu řekli: Mistře… (Mt 22, 16). Všimněte si toho falešného oslovení "Mistře". Tváří se, jako by byli jeho obdivovatelé a přátelé, oslovují ho jako nějakou autoritu, od níž očekávají nějaké poučení. Magister, scimus quia verax es (Mt 22, 16), víme, že jsi pravdomluvný… Jaká prohnanost! Už jste někdy viděli větší neupřímnost? Dávejte dobrý pozor. Nebuďte záludní, podezíraví. Na svých bedrech byste však měli cítit tíži ovečky, s kterou bývá v katakombách zobrazován Dobrý pastýř. A nebude to jen jeden člověk, jehož bychom měli takto nést na ramenou, ale celá církev, celé lidstvo.

Jestliže na sebe vezmete velkoryse tuto odpovědnost, stanete se statečnými a moudrými, a tak budete moci hlásat Boží slovo. Budete—li to dělat poctivě, bude vás řada lidí považovat za mistry, dokonce i tak nazývat, aniž byste o to usilovali. Přece nehledáme pozemskou slávu. Ale nesmíte se divit, když se do vaší přízně budou snažit vlichotit i takoví lidé, kteří vám budou jenom pochlebovat. Pamatujte si dobře to, co jsem vám už tolikrát opakoval: žádné pomluvy, žádné postranní řeči, žádné lidské ohledy, ani nějaké "co tomu řeknou lidé", tím méně falešné chvály nám nikdy nesmí bránit dělat to, co dělat máme.

Sledujme však dále vyprávění sv. Matouše: Víme, že jsi pravdomluvný a že učíš cestě k Bohu podle pravdy (Mt 22, 16). Nikdy nebudu schopen pochopit takový cynický postoj. Snaží se překroutit slova našeho Pána Ježíše Krista, snaží se ho nachytat a místo, aby přímo vyložili to, co považují za neřešitelný problém, pokoušejí se Mistra vyvést z míry chválou, která by měla vycházet z úst lidí oddaných a věrných. Záměrně se u toho zastavují, abychom se naučili nebýt podezíraví, ale moudří a opatrní, abychom nepřijímali lstivou přetvářku, byť by byla zaobalena do slov a skutků, které samy o sobě jsou pravdivé, tak jak to můžeme pozorovat v úryvku, o kterém právě rozjímáme. Ty neděláš žádný rozdíl, říkají mu. Ty jsi přišel pro všechny lidi, tebe nikdo nemůže odradit od hlásání pravdy a učení dobra (srov. Mt 22, 16).

Znovu opakuji: buďte prozíraví, nikoli záludní. Důvěřujte co nejvíce všem lidem, buďte nanejvýš velkorysí. Plně důvěřuji slovu jednoho křesťana, poctivého člověka než stovkám ověřených podpisů, i když je možné, že jsem byl i někdy oklamán. Dávám přednost tomu, že někdo drze zneužije mé důvěry, než bych někoho zbavil důvěry, kterou si zaslouží jakožto člověk a Boží syn. Mohu vás ujistit, že jsem nebyl zklamán, když jsem takto jednal.

O modlitbě mluvím stále a s Boží pomocí budu o ní mluvit i nadále. Kolem roku 1930, kdy jsem jako mladý kněz shromažďoval kolem sebe lidi ze všech společenských vrstev - byli to vysokoškoláci, dělníci, zdraví i nemocní, chudí i bohatí, kněží i laici - kteří se snažili opravdověji následovat Pána, vždy jsem jim radil: modlete se. A když mi někdo namítl: vždyť ani nevím, jak začít, doporučil jsem mu, aby se obrátil k Pánu a svěřil se mu se svými pochybnostmi, obtížemi, s touto stížností: Pane vždyť já ani nevím, jak začít. A často stačila takováto pokorná, důvěrná prosba a vztah ke Kristu se začal upevňovat, začal pravidelný kontakt mezi Kristem a tímto člověkem.

Od té doby uplynulo mnoho let, ale dosud neznám lepší recept. Jestliže si myslíš, že nevíš, co dělat, obrať se na Ježíše, jako se na něho obraceli jeho učedníci: Nauč nás modlit se! (Lk 11,1) A zakusíš, jak Duch svatý přichází na pomoc v naší slabosti. Vždyť ani nevíme, oč se máme vlastně modlit. A tu sám Duch se za nás přimlouvá vzdechy, které nelze vyjádřit (Řím 8,26), které se nedají vypovědět, protože neexistují žádné vhodné výrazy, jež by dokázaly popsat jejich hloubku.

Boží slovo by nás mělo vést k vytrvalosti. Nevynalezl jsem nic nového, když jsem ve své kněžské službě tuto radu opakoval a stále ji opakuji. Je z Písma svatého, tam jsem se ji naučil: Pane, vždyť já s tebou neumím jednat! Pane, nauč nás modlit se. A pak přichází láskyplně na pomoc světlo, oheň a mocné vanutí Ducha svatého, který zapaluje plameny a velké ohně lásky.

Modlitba je rozhovor