Toho času vyšlo nařízení od císaře Augusta vykonat soupis celé říše. Každý proto musí jít do města, z něhož pochází jeho rod. Protože Josef je z domu a rodu Davidova, jde s Pannou Marií z Nazareta do Judska, do města zvaného Betlém. (Lk 2, 1–5)

A v Betlémě se narodí náš Bůh: Ježíš Kristus! V útulku není místa: jenom v chlévě. – A jeho matka ho zavinuje do plenek a ukládá do jeslí. (Lk 2, 7)

Zima. – Chudoba. – Jsem Josefovým pážátkem. – Jak je Josef hodný! Zachází se mnou jako otec se synem. – Dokonce mi promine i to, že beru do náruče děťátko a hodiny a hodiny mu říkám něžná a vroucí slova!…

A líbám je – líbej je i ty – a tancuji mu a zpívám mu a nazývám je Králem, Láskou, mým Bohem, mým Jediným, mým Vším!… Jak je děťátko krásné… a jak krátký je tento desátek!