Pro Ježíše Nazaretského, krále židovského, je už připraven vítězný trůn. Ani ty, ani já ho nevidíme svíjet se bolestí, když ho přibíjejí hřeby na kříž: Trpí, co je jen možno trpět a rozpíná svá ramena s gestem věčného velekněze.

Vojáci berou jeho svatá roucha a dělí je na čtyři díly. – Aby suknice nebyla roztržena, losují o ni, aby věděli, komu připadne. – A tak se opět plní Písmo, které praví: Rozdělili si mé šaty a o můj oděv losovali. (Jan 19, 24)

Už je vyzdvižen na kříž… – A spolu se Synem stojí u nohou kříže Panna Maria… a Maria, manželka Kleofášova, a Maria Magdaléna. A Jan, učedník, kterého On miloval. Ecce Mater tua! – Hle, tvá matka! Dává nám svou matku za naši matku.

Dali mu pít víno smíchané se žlučí. Okusil, ale pít nechtěl. (Mt 27, 34)

Nyní žízní… po lásce, po duších.

Consummatum est – Dokonáno je. (Jan 19, 30)

Hlupáčku, podívej se: To všechno… všechno vytrpěl pro tebe… a pro mne – Nepláčeš?