Studium

Nemáme omluvy pro toho, kdo by mohl být vzdělaný, a není.

Studium. — Poslušnost: „Non multa, sed multum.“

Modlíš se, umrtvuješ se, pracuješ v mnoha apoštolských aktivitách…, ale nestuduješ. — Nezměníš-li se, nebudeš užitečný.

Studium, jakékoli odborné vzdělání, je mezi námi vážnou povinností.

Hodina studia je pro moderního apoštola hodinou modlitby.

Máš-li sloužit Bohu svou myslí, studovat je pro tebe vážnou povinností.

Přijímáš svátosti, modlíš se, vedeš čistý život… a nestuduješ… — Neříkej mi, že jsi dobrý: jsi pouze dobrácký.

Dříve, když lidské poznání — věda — bylo velmi omezené, zdálo se dost možné, aby jeden jediný vzdělaný člověk vystoupil na obranu naší svaté víry.

Rozsah a hloubka moderní vědy dnes vyžaduje, aby si apologeté mezi sebou rozdělili práci a bránili církev na vědecké úrovni ve všech odvětvích.

— Ty… se nemůžeš vyvléci z této povinnosti.

Knihy: nekupuj je, aniž by ses poradil s moudrými a diskrétními katolíky. — Jinak bys mohl koupit něco bezcenného nebo škodlivého.

Kolikrát si člověk myslí, že pod paží nese knihu…, a zatím má v rukách jen hromadu smetí!

Studuj. — Studuj usilovně. — Máš-li být solí a světlem, potřebuješ vědomosti a schopnosti.

Nebo se domníváš, že lenost a nedbalost ti vlijí vědomosti?

Je dobré, že vynakládáš tolik úsilí na studium, pokud stejné úsilí vynakládáš na získání vnitřního života.

Nezapomínej, že dříve než učit je třeba konat. — „Coepit facere et docere,“ říká o Kristu Písmo svaté: Ježíš konal a učil.

— Především konat. Abychom se ty i já poučili.

Pracuj. — Až budeš mít na starosti nějakou profesionální práci, tvůj duchovní život se zlepší: a budeš mužnější, protože překonáš onu povrchnost, která tě tak často ovládá.

Vychovatel: to nesporné úsilí, které vynakládáš na to, abys ses naučil a uplatňoval nejlepší vyučovací metody k předávání pozemského vědění svým žákům, vynakládej i na to, abys poznával a praktikoval křesťanskou askezi, která je jedinou cestou, abyste oni i ty byli lepšími.

Vzdělání, vzdělání! — Dobře: ať nás nikdo nepředčí v touze je mít.

— Ale vzdělání je prostředek, ne cíl.

Studente: formuj se v solidní a aktivní zbožnosti, vynikej ve studiu, pociťuj silnou touhu po apoštolátu prostřednictvím profesionální práce. — A já ti slibuji, že s touto pevnou náboženskou a vědeckou formací budeš mít brzy širokou působnost.

Staráš se pouze o to, abys budoval svoje vzdělání. — A přitom to, co máš budovat, je tvá duše. — Pak budeš pracovat tak, jak máš, pro Krista: aby on vládl ve světě, jsou třeba ti, kteří by se se zrakem upřeným k nebi věnovali s prestiží všem lidským aktivitám a jejich prostřednictvím vykonávali neokázale — a účinně — apoštolát profesionálního rázu.

Tvá nedbalost, tvá lhostejnost, tvé lajdáctví jsou zbabělostí a pohodlností — tvé svědomí ti to neustále vyčítá —, ale „není to cesta“.

Buď klidný, i když potom, co jsi obhajoval nějaký pravověrný názor, se nad tím posluchači zlomyslně pohoršovali. — Protože jejich pohoršení je farizejské.

Být vzdělaný nestačí, třebaže jsi také dobrým křesťanem. — Nenapravíš-li nedostatky své povahy, nesladíš-li svou horlivost a své vzdělání s dobrým chováním, nemyslím si, že můžeš být svatým. — A jsi-li vzdělaný, i kdybys byl vzdělaný, měl bys být uvázaný k jesličkám, jako mezek.

Samolibost z tebe dělá člověka nesnesitelného a odpuzujícího, stáváš se směšným a co je horší, zmenšuješ účinnost své apoštolské práce.

Nezapomínej, že i „prostřednost“ je slučitelná s nabubřelostí.

Tvá nezkušenost tě vede k této nabubřelosti, ješitnosti, k tomu všemu, o čem si myslíš, že ti to přidává na důležitosti.

— Prosím tě, naprav se. I jako hloupý se můžeš dostat na vedoucí místo (stalo se tak nejednou), a nepřesvědčíš-li se o svých nedostatcích, odmítneš naslouchat těm, kdo mají dar rady. Bojím se pomyšlení na škodu, kterou tvá pošetilost může způsobit.

Bezkonfesijnost, neutralita. — Staré mýty, které se pořád snaží omlazovat.

Zamyslel ses nad tím, jak nesmyslné je odložit své katolictví při vstupu do univerzity, do odborného sdružení, do akademické rady nebo do parlamentu, jako když se v šatně odkládá klobouk?

Využívej dobře svůj čas. — Nezapomínej na prokletý fíkovník. A ten přece něco plodil: listy. Jako ty…

— Nevymlouvej se. — Jak vypráví evangelista, fíkovníku nebylo nic platné, že nebyl čas fíků, když je na něm Pán hledal.

— A neplodný zůstal navždy.

Ti, kdo se zabývají světskými záležitostmi, říkají, že čas jsou peníze. — Mně to připadá málo: pro nás, kteří se zabýváme záležitostmi duší, je čas sláva!

Nechápu, jak se můžeš nazývat křesťanem a žít tak zahálčivým, neužitečným životem. — Zapomněl jsi na život Kristův, naplněný prací?

Zdá se — řekl jsi mi —, že všechny hříchy čekají na první chvíli zahálky. I zahálka sama už musí být hříchem!

— Kdo se odevzdává, aby pracoval pro Krista, nemá mít ani chvíli volnou, protože odpočinek neznamená nic nedělat, ale rozptýlit se činností, které vyžaduje méně námahy.

Zahálka je věc naprosto nepochopitelná u člověka s duší apoštola.

Vlož do své běžné profesní práce nadpřirozený úmysl a tvá práce bude posvěcena.

Odkazy na Písmo svaté
Odkazy na Písmo svaté
Kapitola v jiném jazyce