Maličkosti

Dělejte všechno z lásky. — Tak už nebude maličkostí: všechno bude velké. — Vytrvalost v maličkostech, z lásky, to je hrdinství.

Malý čin vykonaný z lásky má tak velkou cenu!

Chceš být opravdu svatý? — Plň malé povinnosti každého okamžiku: dělej to, co máš, a soustřeď se na to, co děláš.

Zmýlil ses v cestě, opovrhuješ-li maličkostmi.

„Velká“ svatost spočívá v plnění „malých povinností“ každého okamžiku.

Velké duše se velmi starají o maličkosti.

Protože jsi byl „in pauca fidelis“ — v malém věrný —, pojď se radovat se svým pánem. — To jsou slova Kristova. — „In pauca fidelis!“ — Budeš nyní pohrdat maličkostmi, když sláva je slíbena těm, kdo se o ně starají?

Neposuzuj podle malosti začátků: jednou mě upozornili na to, že semena letniček a semena staletých stromů se velikostí neliší.

Nezapomínej, že každá velká věc na zemi začala jako malá. — Co se rodí velké, je obludné a umírá.

Říkáš mi: až se naskytne příležitost vykonat něco velkého…, potom! — Potom? Snažíš se vážně přesvědčit mne i sebe, že bys mohl zvítězit v nadpřirozené Olympiádě bez každodenní přípravy, bez tréninku?

Viděl jsi, jak stavěli tuto velkolepou budovu? — Jednu cihlu… a pak další. Tisíce cihel. Ale jednu po druhé. — A pytle cementu, jeden po druhém. A základní kameny, každý z nich bezvýznamný v porovnání s velikostí celku. — A kusy železa. — A dělníci, pracující stejný čas, den co den…

Viděl jsi, jak postavili tuto velkolepou budovu?… — Silou maličkostí!

Nevšiml sis, v jakých „maličkostech“ spočívá lidská láska? — Stejně tak spočívá v „maličkostech“ i láska Boží.

Pokračuj v přesném plnění svých nynějších povinností. — Tato práce — pokorná, jednotvárná, prostá — je modlitbou promítnutou do skutků, které tě disponují k přijetí milosti toho druhého díla — velkého, širokého a hlubokého —, o kterém sníš.

Vše, na čem my, ubozí lidé, máme účast — i samotná svatost —, je tkanivem maličkostí, které v závislosti na úmyslu může vytvořit nástěnné koberce plné hrdinství nebo nízkosti, ctností nebo hříchů.

Hrdinské eposy vypravují o neobyčejných dobrodružstvích, ale ty bývají prolnuté i vyprávěním malých skutků hrdiny. — Kéž vždycky přisuzuješ velkou důležitost maličkostem. To je přímá cesta!

Pozastavil ses někdy nad tím, jak velkou sumu může dát „mnoho mála“?

Byla to tvrdá zkušenost: nezapomeň na tuto lekci. — Tvá nynější velká zbabělost souvisí — je to jasné — s tvými malými zbabělostmi každého dne.

„Nemohl“ jsi zvítězit v tom velkém, protože jsi „nechtěl“ zvítězit v tom malém.

Neviděl jsi záblesk v Ježíšových očích, když chudá vdova dala v chrámě svou malou almužnu? — Dej mu, co můžeš: zásluha není v tom, jestli je to málo nebo hodně, ale v úmyslu, se kterým to dáváš.

Nebuď… hlupák: je pravda, že v tomto velkém Kristově podniku máš — nanejvýš — úlohu malého šroubku.

Ale víš, co se stane, když šroubek není dost utažený anebo když vyskočí?: větší části se také uvolní a poničená kola spadnou.

Práce se ochromí. — Možná se celý stroj stane nepoužitelným.

Jak velká věc být malým šroubkem!

Odkazy na Písmo svaté
Odkazy na Písmo svaté
Kapitola v jiném jazyce