Radost
Pravá ctnost není smutná ani odpuzující, ale příjemně radostná.
Jdou-li věci dobře, radujme se a dobrořečme Bohu za to, že dává věcem prospívat. — Jdou zle? — Radujme se a dobrořečme Bohu za to, že nám dává účast na jeho sladkém kříži.
Tvá radost nemá být radostí takříkajíc fyziologickou, jako je radost zdravého zvířete, ale radostí jinou, nadpřirozenou, která pramení z odevzdání všeho, i sebe samého, v milující náruč Otce-Boha.
Jsi-li apoštol, nikdy neklesej na mysli. — Není protivenství, které bys nemohl překonat. — Proč jsi tedy smutný?
Mrzuté obličeje…, hrubé způsoby…, směšný vzhled…, odpudivé vystupování: Myslíš si, že takto nadchneš druhé k následování Krista?
Nemáš radost? — Uvažuj: musí být nějaká překážka mezi Bohem a mnou. — Téměř vždy budeš mít pravdu.
Žádáš mě o lék na svůj smutek. — Dám ti recept, pocházející z dobrého pramene, od apoštola Jakuba.
— „Tristatur aliquis vestrum?“ — Jsi smutný, synu? — „Oret.“ — Modli se! — Zkus a uvidíš.
Nebuď smutný. — Ať je tvůj náhled na věci více… „náš“ — křesťanštější.
Chci, abys byl vždycky spokojený, protože radost je neodlučitelnou součástí tvé cesty. — Pros o tuto nadpřirozenou radost pro všechny.
„Laetetur cor quaerentium Dominum.“ — Ze srdce ať se radují, kdo hledají Hospodina.
— To je světlo, abys zkoumal příčiny svého smutku.
Dokument vytištěný z https://escriva.org/cs/camino/radost/ (26.04.2024)