Boží láska
Není jiná láska než Láska!
Tajemství, které pozvedá to nejpokornější, ba i to nejvíce pokořující, je milovat.
— Dítě. — Nemocný. — Necítíte nutkání psát tato slova s velkým písmenem?
Protože pro zamilovanou duši jsou děti a nemocní on.
Jak málo je jeden život, abychom ho obětovali Bohu!…
Přítel je poklad. — Ale… co teprve Přítel!…, protože kde je tvůj poklad, tam bude i tvé srdce.
Ježíš je tvůj přítel. — Přítel. — Se srdcem z masa, jako to tvoje. — S očima plnýma dobroty, které plakaly pro Lazara… — A miluje tě tolik, jako miloval Lazara.
Můj Bože, miluji tě, ale… nauč mě milovat!
Trestat z lásky: to je tajemství, jak pozvednout na nadpřirozenou úroveň trest uložený těm, kteří ho zasluhují.
Ať z lásky k Bohu, kterého jsme urazili, slouží trest jako zadostiučinění: ať z lásky k bližnímu pro Boha trest nikdy neslouží jako pomsta, ale jako spásný lék.
Vědět, že mě tolik miluješ, můj Bože, a… já jsem se z toho nezbláznil?
V Kristu máme všechny ideály: protože je Král, je Láska, je Bůh.
Pane: ať nacházím míru a váhu ve všem…, jenom ne v lásce.
Když láska, i ta lidská, poskytuje tolik útěchy, co teprve láska v nebi?
Vše, co se dělá z lásky, nabývá velikosti a krásy.
Ježíši, ať jsem poslední ve všem… a první v lásce.
Neobávej se Boží spravedlnosti. — Spravedlnost u Boha je tak obdivuhodná a láskyplná jako milosrdenství: obojí je projevem lásky.
Uvažuj o tom, co je nejkrásnější a největší na zemi…, co lahodí mysli a ostatním schopnostem…, co je potěšením tělu i smyslům…
O zemi a o jiných světech, které září v noci, o celém vesmíru. — A toto, spolu se všemi tužbami srdce splněnými…, to všechno je nic, nic a méně než nic, vedle tohoto mého Boha, tvého Boha! Nekonečný poklad, perla nesmírné ceny, pokořil se, ponížil se do podoby služebníka v chlévě, kde se chtěl narodit, v Josefově dílně, v utrpení, v potupné smrti… a v bláznovství lásky, kterou je eucharistie.
Žij z lásky a zvítězíš vždycky — i když budeš poražen — v Las Navas a Lepantech tvého vnitřního boje.
Nech své srdce přetékat láskou a vděčností při uvažování nad tím, jak tě Boží milost osvobozuje každý den od úkladů, které ti nepřítel líčí.
„Timor domini sanctus.“ — Bázeň Boží je posvátná. Bázeň, která je úctou syna k otci, není nikdy otrocká, protože tvůj Otec-Bůh není tyran.
Bolest lásky. — Protože je dobrý. — Protože je tvůj Přítel, který za tebe položil život. — Protože vše dobré, co máš, je jeho. — Protože jsi ho tolik urážel… Protože ti odpustil… On!… Tobě!
— Plač, můj synu, bolestí lásky.
Kdyby zemřel nějaký člověk, aby mne osvobodil od smrti…
— Bůh zemřel. A já zůstávám lhostejný.
Blázne! — Ano, viděl jsem tě — v biskupské kapli, když ses domníval, že jsi sám —, jak jsi zanechal polibek na každém nově posvěceném kalichu i paténě…, aby je tam on našel, až poprvé „sestoupí“ do těchto eucharistických nádob.
Nezapomeň, že bolest je prubířským kamenem lásky.
Dokument vytištěný z https://escriva.org/cs/camino/bozi-laska/ (23.04.2024)