Skrupule
Zbav se těch skrupulí, které tě připravují o pokoj. — To, co bere duši pokoj, není od Boha.
Až tě Bůh navštíví, pocítíš pravdu těchto pozdravení: pokoj vám zanechávám…, svůj pokoj vám dávám…, pokoj vám…, a to i uprostřed soužení.
Pořád ještě ty skrupule! — Mluv prostě a jasně se svým duchovním rádcem.
Buď poslušný… a nezmenšuj láskyplné Srdce našeho Pána.
Smutek, sklíčenost. Nedivím se: je to oblak prachu způsobený tvým pádem. Ale dost!: copak vítr milosti neodfoukl daleko tento oblak?
A potom, tvůj smutek — pokud ho nezaženeš — by se mohl snadno stát pláštěm tvé pýchy. — Copak sis myslel, že jsi dokonalý a bez hříchu?
Zakazuji ti, abys o tom dále uvažoval. — Místo toho dobrořeč Bohu, který tvé duši navrátil život.
Přestaň myslet na svůj pád. — Tyto myšlenky, kromě toho, že tě zavalují a drtí jako balvan, se mohou snadno stát příležitostí k dalším pokušením. — Kristus ti odpustil, zapomeň na starého člověka.
Neztrácej odvahu. — Viděl jsem tě bojovat…: tvá dnešní porážka je přípravou na konečné vítězství.
Choval ses dobře…, přestože jsi padl tak hluboko. — Choval ses dobře, protože ses pokořil, protože ses napravil, protože ses naplnil nadějí a tato naděje tě přivedla zpět k jeho lásce. — Netvař se tak udiveně: choval ses dobře! — Zvedl ses ze země: „Surge,“ zazněl znovu mohutný hlas, „et ambula!“: a teď do práce!
Dokument vytištěný z https://escriva.org/cs/camino/skrupule/ (29.03.2024)